Knížka o rozsahu 178 stran běžného formátu nabízí 32 portrétů osobností Brna, rodáků či příchozích, kterým se město stalo místem trvalého pobytu a srdeční záležitostí. Stali se brněnskými patrioty, každý z nich se zapsal do dění, dnes již historie Brna. Většina se narodila ve dvacátých letech minulého století, v šedesátých letech byli zpravidla již obecně známi, měli za sebou kus díla, u mnohých jejich práce a tvorba kulminovaly. Do života všech různým způsobem zasáhly události roku 1968 a následné období normalizace.

Portréty se opírají o rozhovory uveřejňované v letech 2003 až 2009 v tehdejší Literární příloze časopisu KAM. Autor se s každou z osobností vícekrát setkal, jejich slova zachycoval na zvukový záznam. Přepis všech rozhovorů před zveřejněním byl autorizován. Knižní vydání je jen drobně stylisticky upraveno, opatřeno potřebnými věcnými informacemi a chronologickými daty, případně doplněno postřehy či glosami autora. Třicet dva z osobností, především z okruhu kultury a umění, ale i několik z jiných oblastí vyprávějí samy o tom, co považovaly ve svém životě za klíčové a podstatné. Významnou roli sehrává i město, v němž žily a pracovaly.  Těch 32 je jen částí z významných osobností jedné generace, připomíná autor a píše: „Už mezi námi nejsou. Všech si vážím, s některými jsem se osobně sblížil, s několika spřátelil a chybí mi.“  Třicátou třetí je paní Milena Flodrová, historička a znalkyně Brna která nadále neúnavně dává své znalosti a síly ve prospěch svého města. Její úvodní slovo je též převzato též z někdejšího rozhovoru v KAMu.

Kniha nese podtitul Konec Institutu rehabilitace zrakově postižených v Čechách. Ústřední motto knihy zní: „To jsem musela oslepnout, abych mohla koukat jako blázen?“ Tato publikace je o kráse i strastech života viděných očima nevidomé ženy…

Malé memoáry přinášejí úctyhodnou řádku jmen umělců, většinou tvorbou a životem spojených s brněnským Národním divadlem. Nejde o práci historickou, byť veškerá fakta a události skutečnostem odpovídají. Pojednání o jednotlivých osobnostech nejsou inspirována jen obsahem divadelních archivů, leč především osobním vztahem k umělecké instituci zvané divadlo. Výběr jmen naopak vztahům nepodléhá, je bezděčný.

Tato kniha vznikla jako dárek autorovi PhDr. Emilu Sokolovi od jeho manželky Jarmily a bratra Ivo-Petra se ženou. Jedná se o výběr z jeho knížek „Odhodlané putování za perlou" a „Zrnka vydrolená z klasiků", rovněž z mnoha rukopisů, článků, nebo jen tak popsaných archů papíru. Snad si každý čtenář této knihy najde svých pár stránek, ke kterým se bude rád vracet…

Osobnost generála Luži  zasahuje do vývoje celého našeho odboje  a studie řeší dilema - jak odboj zasáhl do života generála a jak se generálova osobnost podílela na formování naší rezistence.

Publikace Brigádní generál in memoriam - František Smejkal s podtitulem: Legionář - Československý důstojník - Bojovník proti fašismu poodhaluje osudy statečného pozořického rodáka Františka Smejkala a význam československých legií, stejně tak i protifašistický odboj.

Kniha pojednává o pohnutém životě baletního mistra a choreografa Ivo Váni Psoty. O jeho životních etapách v Brně i mimo něj. Seznamte se s mužem, který z Brna udělal centrum baletního života nejen v České republice, ale i mimo ní.

Publikace je doplněna o fotografie mistra Psoty, jeho rodiny i tanečních kolegů. Nechybí ani jeho vlastní choreografické náčrtky, dále pak i chronologický seznam Psotových tanečních a choreografických angažmá.

Autor líčí v pravdivých příbězích náročnou každodenní službu lékaře a to jak v ordinaci, tak na pohotovosti.

Kniha pojednává o známém klavírním duu, které více než 50 let tvořili manželé Lejskovi - Vlastimil a Věra. Rozmluvy bez klavíru mezi manžely Lejskovými a Janem Trojanem jsou doplněny o dobové fotografie a dokumenty.