Knížka o rozsahu 178 stran běžného formátu nabízí 32 portrétů osobností Brna, rodáků či příchozích, kterým se město stalo místem trvalého pobytu a srdeční záležitostí. Stali se brněnskými patrioty, každý z nich se zapsal do dění, dnes již historie Brna. Většina se narodila ve dvacátých letech minulého století, v šedesátých letech byli zpravidla již obecně známi, měli za sebou kus díla, u mnohých jejich práce a tvorba kulminovaly. Do života všech různým způsobem zasáhly události roku 1968 a následné období normalizace.

Portréty se opírají o rozhovory uveřejňované v letech 2003 až 2009 v tehdejší Literární příloze časopisu KAM. Autor se s každou z osobností vícekrát setkal, jejich slova zachycoval na zvukový záznam. Přepis všech rozhovorů před zveřejněním byl autorizován. Knižní vydání je jen drobně stylisticky upraveno, opatřeno potřebnými věcnými informacemi a chronologickými daty, případně doplněno postřehy či glosami autora. Třicet dva z osobností, především z okruhu kultury a umění, ale i několik z jiných oblastí vyprávějí samy o tom, co považovaly ve svém životě za klíčové a podstatné. Významnou roli sehrává i město, v němž žily a pracovaly.  Těch 32 je jen částí z významných osobností jedné generace, připomíná autor a píše: „Už mezi námi nejsou. Všech si vážím, s některými jsem se osobně sblížil, s několika spřátelil a chybí mi.“  Třicátou třetí je paní Milena Flodrová, historička a znalkyně Brna která nadále neúnavně dává své znalosti a síly ve prospěch svého města. Její úvodní slovo je též převzato též z někdejšího rozhovoru v KAMu.

Jaké byly klíčové okamžiky nejen herecké kariéry Zdeny Herfortové? Odpověď se ukrývá v této částečně autobiografické knize. Příběh oblíbené brněnské herečky je vylíčen za asistence notné dávky kromobyčejně vyvedených dobových fotografií.

Kniha nese podtitul Konec Institutu rehabilitace zrakově postižených v Čechách. Ústřední motto knihy zní: „To jsem musela oslepnout, abych mohla koukat jako blázen?“ Tato publikace je o kráse i strastech života viděných očima nevidomé ženy…

Malé memoáry přinášejí úctyhodnou řádku jmen umělců, většinou tvorbou a životem spojených s brněnským Národním divadlem. Nejde o práci historickou, byť veškerá fakta a události skutečnostem odpovídají. Pojednání o jednotlivých osobnostech nejsou inspirována jen obsahem divadelních archivů, leč především osobním vztahem k umělecké instituci zvané divadlo. Výběr jmen naopak vztahům nepodléhá, je bezděčný.

Tato kniha vám zprostředkuje setkání se známým českým exilovým politologem - profesorem Mojmírem Povolným. Na konci knihy barevná obrazová příloha.

Leopold Pospíšil píše o umělcích napříč různými obory, s kterými se potkával, znával nebo dokonce působil. Alex Kadlec, Borek Bayer, Vladimír Drápal, František Kocourek, Ladislav Novák, Alois Mikulka, Olbram Zoubek, Karel Teissig, Karel Kryl - to je jen malý výčet z osobností, které v knize potkáme.

Publikace je doprovázena četnými fotografiemi a ilustracemi známých malířů.

Obsáhlá monografie, která se soustředí pouze na dílo a osobnost bystrckého malíře, sochaře, grafika a spisovatele - Jakuba Obrovského.

Kniha je vytištěna na kvalitním křídovém papíru.

Tato kniha vznikla jako dárek autorovi PhDr. Emilu Sokolovi od jeho manželky Jarmily a bratra Ivo-Petra se ženou. Jedná se o výběr z jeho knížek „Odhodlané putování za perlou" a „Zrnka vydrolená z klasiků", rovněž z mnoha rukopisů, článků, nebo jen tak popsaných archů papíru. Snad si každý čtenář této knihy najde svých pár stránek, ke kterým se bude rád vracet…

Osobnost generála Luži  zasahuje do vývoje celého našeho odboje  a studie řeší dilema - jak odboj zasáhl do života generála a jak se generálova osobnost podílela na formování naší rezistence.