Operní režisér Václav Věžník se v publikaci Zpívali v Brně v letech 1965-1991 uceleně zabývá činností a vlivem opery na kulturní život Brna a okolí. Dosud vydané dvě knihy popisují činnost na brněnské operní scéně německé a české od devadesátých let devatenáctého století do konce druhé světové války.
Tato nová publikace je přímým pokračováním této započaté mravenčí práce a zahrnuje na 559 stránkách a spoustou fotografiemi údobí od roku 1965 do roku 1991. Vzniklo tak unikátní bibliografické dílo představující brněnskou operu, její funkčnost, jmenovitě její pracovníky, tvůrce a interprety domácí i hostující. Součástí jsou životopisy všech účinkujících pěvců, seznam všech uváděných titulů a úplně všech představení v jednotlivých sezonách i se jmény vedoucích pracovníků divadla v celé této době. Komplexní informace takto poprvé zveřejněné byly čerpány z knih divadelního archivu, z plakátů uložených v archivu Městské knihovny, z divadelního časopisu Program, z denních programů opery, z článků v Hudebních rozhledech a běžném denním tisku.
Protože se jedná o autora, který byl současníkem tohoto vývoje a byl přímo autorem desítek režijních prací na scéně brněnského divadla, ale i na divadelních scénách mnoha států Evropy jde o uchování živých autentických vzpomínek, nikde jinde nepublikovaných. Čtenářům je představena doba, kdy byla brněnská opera svými inscenacemi špičkovým souborem se špičkovými interprety a vyvážela svoje představení na mnohé zahraniční scény. Velikou zásluhou režiséra Věžníka a brněnského souboru bylo úspěšné šíření a vývoz operních představení „brněnského“ Leoše Janáčka do zahraničí.
Publikace také obsahuje mnohé autentické vyjádření a vzpomínky dirigentů a pěvců kteří tuto slavnou dobu brněnské opery žili, a tvořili ji vlastními silami. Byla to doba nezapomenutelná, velmi tvůrčí a plodná a měla by být její autenticita uchována v literární podobě touto tištěnou publikací. Kniha je doplněna o CD a DVD s nahrávkami pěvců + video nahrávky z oper.
Ptali jste se někdy sami sebe, jaký by byl váš život, kdyby v listopadu 1989 dopadlo všechno jinak?
Jaké by byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my zůstali za železnou oponou oddělující nás od světa i jeden od druhého? Jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek Alena Mornštajnová opět překvapuje. Její nový román je dramatickým příběhem obyčejné rodiny, kterou velké dějiny jedné listopadové noci rozdělí a postaví proti sobě.
Sledujeme příběh Marie Hajné, která je kvůli účasti na demonstracích zatčena a odsouzena ke dvaceti letům vězení. Ví, že už nejspíš nikdy neuvidí vyrůstat své děti, a při životě ji udržují jen dopisy. A taky naděje, že se nakonec přece jen shledají.
Vedle toho se odvíjí příběh dívenky Magdaleny, která je odebrána rodičům a umístěna do „ozdravovny“, v níž se vychovávají nové komunistické kádry. Jejich osudy se jednoho dne protnou, ale zcela jinak, než si obě představovaly a přály. Dozvědět se více
Proč nás po vytržení zubu může začít bolet koleno? V čem při tělesném výkonu pomáhá hekání? K čemu je Novaku Djokovičovi při tenisu dobré, že umí skvěle napodobovat jiné lidi? Známý fyzioterapeut ukazuje člověka jako opravdu složitou psychosomatickou jednotku a nabízí podněty k zamyšlení, jak se „svými“ těly zacházíme a nakolik jsme k nim pozorní.
„Hýbeme se buď málo, nebo špatně a pohyb se vytrácí nejen ze života, ale i z medicíny,“ tvrdí profesor Pavel Kolář, renomovaný fyzioterapeut, který už třicet let působí na poli rehabilitační medicíny, potažmo i té sportovní. V důmyslném soustrojí lidského těla a mysli se snaží najít skutečné příčiny, které ho porouchaly, a správnou léčbou navrátit pacientům ztracené zdraví. V rozhovorech s novinářkou Renátou Červenkovou vysvětluje základní principy lidského pohybu a jeho vývoje a také roli, jakou v něm sehrává náš mozek a třeba i špatné geny, stres, přetěžování, neuspokojivé vztahy, absence spirituality, touha „užívat si“... Odhaluje překvapivé souvislosti, neboť v našem organismu se nic neděje náhodně, jak se nám, laikům, často zdá. Proč nás bolí rameno, když máme nádor plic? Proč sušinka uveze na kolečku víc než kulturista? Proč magnetická rezonance nic neobjeví, i když nás záda pekelně bolí? Proč je někdo pohybově šikovnější než ti druzí? Proč si tsunami fotíme, místo abychom před ní utíkali? Autorka Renata Červenková v nakladatelství Vyšehrad již vydala knihu rozhovorů s MUDr. Honzákem
Byly bohyně nebezpečím pro důvěřivé pacienty? Nebo byly skutečně ideologickou hrozbou normalizované společnosti? Nebo se o vyhlazení posledního reliktu pohanství postarala obyčejná závist a lidská zášť? Nový román Kateřiny Tučkové, autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch, je fascinujícím příběhem o ženské duši, magii a zasuté části naší historie.
