Monografie o životě a tvorbě Ladislava Lakomého - předního českého herce, pedagoga a recitátora, jenž celý svůj život spojil s Brnem.

Publikace je nakonec doplněna chronologickým soupisem Lakomého divadelních rolí, televizních inscenací a rolích filmových. Kniha obsahuje velké množství kvalitních dobových fotografií.

Leopold Pospíšil píše o umělcích napříč různými obory, s kterými se potkával, znával nebo dokonce působil. Alex Kadlec, Borek Bayer, Vladimír Drápal, František Kocourek, Ladislav Novák, Alois Mikulka, Olbram Zoubek, Karel Teissig, Karel Kryl - to je jen malý výčet z osobností, které v knize potkáme.

Publikace je doprovázena četnými fotografiemi a ilustracemi známých malířů.

Malé memoáry přinášejí úctyhodnou řádku jmen umělců, většinou tvorbou a životem spojených s brněnským Národním divadlem. Nejde o práci historickou, byť veškerá fakta a události skutečnostem odpovídají. Pojednání o jednotlivých osobnostech nejsou inspirována jen obsahem divadelních archivů, leč především osobním vztahem k umělecké instituci zvané divadlo. Výběr jmen naopak vztahům nepodléhá, je bezděčný.

Miniaturní knížečka o rozměrech 4,5 cm x 3,4 cm nejen s citáty o víně.

Miniaturu nabízíme v zelené nebo hnědé barvě.

Kniha nesoucí podtitul „Zamyšlení nad problematikou vědecké práce v etnologii“ je výsledkem třicetiletého působení autorky v Akademii věd ČR v Brně. Sborník brilantně napsaných esejí o etnologii – vědním oboru, který nás denně provází v různých formách. Autorka knihu napsala nejen k užitku ostatním etnologům, ale jakožto i čtivou a zajímavou publikaci pro laickou veřejnost.

Kniha obsahuje obrazovou přílohu.

 Publikace představuje 57 architektonicky významných či zajímavých skvostů rodinného bydlení, která vznikala od poloviny 19. století do současnosti na území Středočeského kraje. Publikace završuje ediční řadu Slavných vil krajů, která postupně představila architektonicky zajímavé objekty celé republiky.

V uplynulých sto padesáti letech se ve středních Čechách zrodil neobyčejně početný a hodnotný soubor vilové architektury. Rovnocenný protějšek v jiných regionech České republiky nemají středočeské villegiatury. Do nových vil - "letohradů" - v těchto letoviscích začali od šedesátých let devatenáctého století zajíždět zámožnější Pražané - "vilaři". Kniha, vypráví o dějinách deseti významných villegiatur. Najdeme v ní Roztoky, Všenory, Dobřichovice, Černošice, Řevnice, Jevany, Nespeky, Nouzov u Unhoště, připojují se k nim Lidice a Vonoklasy jako méně obvyklé inovace starého tématu vilového sídla. Ať už stojí v letoviscích, anebo v zahradních čtvrtích větších středočeských měst, nabízejí nám vily z tohoto regionu atraktivní přehlídku obměn tohoto typu stavby v podání nejslavnějších architektů dvou posledních století. Nechybějí mezi nimi velikáni novorenesance a novogotiky - Josef Schulz, Antonín Wiehl, Josef Fanta, Kamil Hilbert -, zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra se svými žáky Josefem Gočárem a Otakarem Novotným a se svými spolužáky z vídeňské akademie Josefem Hoffmannem, Bohumilem Hypšmanem a Františkem Roithem, průkopníci puristicko-funkcionalistické avantgardy Jiří Kroha a Jaroslav Fragner, romantik funkcionalismu Vladimír Grégr a poté například Josef Pleskot, Alena Šrámková, Jan Línek nebo Ladislav Lábus jako nejvýznamnější architekti dnešní české scény. Skvělé ukázky vilových staveb však po sobě ve Středočeském kraji zanechali i tvůrci méně zvučných jmen. Zásluhou všech těchto architektů nalezneme ve středních Čechách kolekci vilových staveb, které zastupují téměř všechny stylové proudy od devatenáctého do jednadvacátého století. O podobě vily, o jejím stylu, vnitřním uspořádání a zařízení, nerozhodovali jenom architekti, nýbrž i klienti, jejich představy o dobrém rodinném bydlení a jejich dobrý vkus. Autorský tým Slavných vil Středočeského kraje se u takových klientů vynasnažil zjistit, jací lidé to vlastně byli. Z hlubin zapomnění tak začaly vystupovat pozoruhodné osobnosti průmyslníků, právníků, lékařů, učitelů i jiných typických stavebníků kvalitní vilové architektury. A pokud jde o postavy známější, také u nich nám vědomosti o stylu jejich bydlení pomáhají dokreslit jejich lidský profil.

 Po dlouhých desetiletích znovu vychází Ladovy veselé učebnice! V prvním díle, věnovaném savcům, se děti dozvědí mnoho zajímavostí například o bobrech, jezevci, velbloudovi či medvídku mývalovi. Víte, na čem si nejvíc pochutná ježek? Kolik dní vydrží dromedár bez vody? Proč zajíci ohryzávají kůru některých stromů? Vtipné ilustrace Josefa Lady doplňuje text Ladislava Stehlíka a pokaždé také krátká básnička.