Kolik času denně strávíte zíráním do obrazovek? Je první věcí, kterou ráno uděláte, to, že sáhnete po mobilu? Necítíte se někdy zválcovaní přetlakem textovek, mailů a upozornění? Možná přišel čas, abyste si dopřáli digitální detox. Na stránkách této knihy naleznete příklady, jak digitální technologie negativně vplývají na každodenní životy nás všech, ale i rady a tipy, jak se z jejich vlivu vymanit. V žádném případě nejde o to, abyste techniku přestali používat úplně. Jen se opět stanete plně jejím pánem.

Tělo není pitomé, umí se uzdravovat samo. Jenže my se k němu občas chováme jako k největšímu nepříteli. Házíme mu pod nohy spíš než příslovečné klacky rovnou klády. A k tomu žijeme tak, aby mělo pořád co opravovat. Býváme unavení, nemožní, nemocní. Lékaři si nevědí rady. A pak přijde rada, která spojí odjakživa spojené, tělo a hlavu. Ejhle, zdraví se vrací. Kniha lékaře Jana Hnízdila je složená z příběhů lidí, kteří byli ochotní naslouchat, vzali vlastní rozum do vlastní hrsti a uzdravili se a doplněná rozhovory na téma komplexní medicíny, které vedla mimo jiné s psychiatrem Radkinem Honzákem, biologem Stanislavem Komárkem nebo etnologem Mnislavem Atapanou Zeleným novinářka Klára Mandausová.

První prezident samostatného Československa
působí na všech fotografiích velice vážně. Však
také vykonal velice vážné a pro naši vlast velice
zásadní věci. Leckdo ale možná neví, že jako
student byl pěkné kvítko – provokoval učitele
a na školníka vzal jednou dokonce pohrabáč!
A že se vedou klepy o tom, kdo byl jeho otec.
A že nejdřív zkoušel být zámečníkem (což ho
nebavilo) a kovářem (což ho bavilo). Dál už prozrazovat
nebudeme. Všechno se dozvíte ve třetím
díle edice Velikáni do kapsy a průvodci vám
budou Masarykova dcera Alice, básník Viktor
Dyk, jedna chytrá holka a jeden pes.

Jak prožívali svoji moc, ale i odpovědnost vůči občanům českoslovenští a čeští prezidenti? Jací to byli lidé? V čele naší republiky stálo za dobu její poměrně krátké existence jedenáct mužů, jejichž různorodé charaktery i schopnosti reflektují dějinné zvraty, kterým byl stát během své bouřlivé – nyní již staleté – historie vystaven.

 Syrovým způsobem napsaný existenciální příběh čtyřicátníka s temnou minulostí, který chce změnit svůj život tak, aby mohl žít po svém.

 Hotel Korso před rokem 1989 a krátce po tomto roce byl hotel s tou nejhorší pověstí v Brně. Autorka zde pracovala v této době jako recepční a mistrně zaznamenala zážitky z této doby a to se šokující otevřeností a přitom s humorem.