Pozorovat volně žijící ptáky je veliké dobrodružství, ale kdo to zkoušel, ví, že to není zrovna snadné. Vyplatí se proto jít do přírody připraven a obeznámen s tím, co můžeme vidět a v našem případě i slyšet. Ať už půjde o vyhlášené mistry zpěvu nebo známé křiklouny. A může jít o zvuky tak výrazné a vzájemně odlišné, že i malé děti s drobnou průpravou dokážou záhy odhalit jejich původce. Díky této knížce se můžete nejen naučit rozeznávat jednotlivé ptáky podle zvuků, které vydávají, ale ledasco zajímavého se tu o nich také dočtete. Až dokážete rozeznat jednotlivé zvuky – od budníčkova tesklivého zpěvu až po zklidňující vrkání holuba hřivnáče – bude pro vás procházka lesem něčím úplně novým. Vykročme tedy nyní společně do přírody s otevřenýma očima i ušima za velkým ptačím dobrodružstvím a nekončící zábavou!

 Román o lásce mladého Pařížana k nesťastně provdané ženě z francouzského maloměsta je doprovázen rušnými obrazy společenského života francouzských intelektuálů mezi dvěma světovými válkami. Aurelián s Berenikou se po prvním setkání záhy rozcházejí, každý z nich volí jiný způsob života. Jejich další milostné i společenské vztahy jsou však tímto setkáním trvale ovlivněny. Podruhé se oba milenci sejdou až po osmnácti letech, v předvečer červnové porážky Francie v roce 1940

 Anně se svět obrátí vzhůru nohama v okamžiku, kdy ji nečekaně opouští manžel kvůli jiné ženě. Je rozhodnuta za svou rodinu bojovat, ale brzy má zjistit, že její soupeřka je silnější, než očekávala. Musí sáhnout hluboko, aby našla vnitřní sílu a energii postavit se na nohy a začít žít nový život. Dlouho váhá, než udělá za minulostí tlustou čáru a opět uvěří v lásku. Ale znamená to, že má vyhráno?

poznámka nakladatele: rukopis jsem přečetl na jeden zátah v noci - nedá se od knihy odtrhnout..Vynikající námět na film!

 Těch tisíc životů uplynulo rychle, až příliš rychle – uběhly stejnou rychlostí, jakou jsem řídil auta.“

Víc než jen autobiografie. Vyprávění o výjimečném a šťastném životě.

Nula! Divnej ksicht! Ohyzda! Takhle častovali Jeana-Paula Belmonda francouzské divadelní kapacity v jeho začátcích a směle mu prorokovali: „Nikdy nebude na divadelní scéně nebo ve filmu držet žádnou ženu v náručí.“ Nemohli se mýlit víc. Skončily v ní všechny krasavice světového filmu, včetně obávaných italských tygřic, jako byly Claudia Cardinaleová, Sophia Lorenová a Gina Lollobrigida.

V této osobité vzpomínkové knize Belmondo vypráví o svém šťastném dětství, o úporném boji, který vedl za svůj sen stát se hercem. O své životní vášni – boxu, rychlý autech, ztřeštěnostech a kaskadérských kouscích. O svých životních partnerkách a láskách, o milované rodině, o spolupráci s velikány filmu. Život se mu zdál snadný a zářivý i přes všechna dramata a kruté ztráty. Nejdůležitější pro něj bylo bavit se a hrát si. Byl přesvědčen, že komediant má velké privilegium: právo zachovat si mládí. Zůstat dítětem a vytvářet iluzi, libovat si v přítomném okamžiku.

Brněnské ulice vyprávějí své dějiny 1.díl

Autorem je tentokrát Leopold Künzel, brněnský rodák pocházející ze smíšeného československého manželství. Leopold Künzel byl do města Brna opravdu zamilován a už jako mladý začal velice důkladně studovat brněnské dějiny a shromažďovat potřebné materiály. O těchto věcech vždy mluvil jako o „pokladech naší vlasti“ a ponejvíce se soustřeďoval na historii brněnských ulic. Publikoval prakticky jen v denním tisku a velmi se těšil na konec druhé světové války, protože zamýšlel vydat svá díla o brněnských ulicích jako knihu. Zahynul však v dubnu 1945 a jeho záměr se tedy nezdařil a jeho dílem, které se nebojíme nazvat jako skvělé a profesionálně dokonalé, se pak desítky let nikdo nezabýval. Nyní, 74 let po Künzelově smrti, se však situace mění a vydáváme z jeho tvorby první  knihu, současně věříme, že nikoli poslední. Veškeré texty jsou v češtině i němčině a dějiny ulic jsou doprovázeny více než dvěma sty historických kreseb i fotografií. V knize najdete pojednání o ulicích Kopečné, Dominikánské, Biskupské, Pekařské, Veselé, Kozí, Kolišti a mnoha dalších.

 Kniha obsahuje více než 70 her, které rozvíjejí vyjadřovací schopnosti malých dětí při integraci všech vjemů. Pro rozvoj řeči u dětí od dvou do pěti let ji mohou využít logopedické preventiskty a učitelky v mateřské škole i rodiče. U každé aktivity jsou jasně popsány jednotlivé kroky, doporučení pro práci se staršími dětmi, vyznačeny jsou schopnosti, které se při dané aktivitě rozvíjejí, ponechán je i prostor pro vlastní poznámky.
Lucie Brault Simard je kanadská pedagožka a autorka knih pro rozvoj malých dětí.

 Komisař Joona Linna si myslel, že už má to nejhorší za sebou, přitom všechno teprve začíná…

Policisté objeví v bytě na předměstí Osla tělo mrtvého muže. Z toho, co najdou v mrazáku, jsou v šoku. Zavražděný byl vykradač hrobů, sběratel trofejí a kanibal. Jednou z trofejí je i lebka Summy Linnové, Joonovy manželky.

O několik dní později požádá švédskou policii o pomoc německá komisařka. V kempu nedaleko Rostocku byl zavražděn sexuální násilník.

Joona záhy pochopí, že zdánlivě náhodnou souvislost mezi oběťmi nemůže ignorovat – stopy vedou k někomu, kdo má být již dávno mrtvý.

 Autorka mistrně popisuje příběhy s kriminální zápletkou,  které jsou protkány fantastičnem. Autorka během vydání knihy zemřela.

 Publikace představuje 57 architektonicky významných či zajímavých skvostů rodinného bydlení, která vznikala od poloviny 19. století do současnosti na území Středočeského kraje. Publikace završuje ediční řadu Slavných vil krajů, která postupně představila architektonicky zajímavé objekty celé republiky.

V uplynulých sto padesáti letech se ve středních Čechách zrodil neobyčejně početný a hodnotný soubor vilové architektury. Rovnocenný protějšek v jiných regionech České republiky nemají středočeské villegiatury. Do nových vil - "letohradů" - v těchto letoviscích začali od šedesátých let devatenáctého století zajíždět zámožnější Pražané - "vilaři". Kniha, vypráví o dějinách deseti významných villegiatur. Najdeme v ní Roztoky, Všenory, Dobřichovice, Černošice, Řevnice, Jevany, Nespeky, Nouzov u Unhoště, připojují se k nim Lidice a Vonoklasy jako méně obvyklé inovace starého tématu vilového sídla. Ať už stojí v letoviscích, anebo v zahradních čtvrtích větších středočeských měst, nabízejí nám vily z tohoto regionu atraktivní přehlídku obměn tohoto typu stavby v podání nejslavnějších architektů dvou posledních století. Nechybějí mezi nimi velikáni novorenesance a novogotiky - Josef Schulz, Antonín Wiehl, Josef Fanta, Kamil Hilbert -, zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra se svými žáky Josefem Gočárem a Otakarem Novotným a se svými spolužáky z vídeňské akademie Josefem Hoffmannem, Bohumilem Hypšmanem a Františkem Roithem, průkopníci puristicko-funkcionalistické avantgardy Jiří Kroha a Jaroslav Fragner, romantik funkcionalismu Vladimír Grégr a poté například Josef Pleskot, Alena Šrámková, Jan Línek nebo Ladislav Lábus jako nejvýznamnější architekti dnešní české scény. Skvělé ukázky vilových staveb však po sobě ve Středočeském kraji zanechali i tvůrci méně zvučných jmen. Zásluhou všech těchto architektů nalezneme ve středních Čechách kolekci vilových staveb, které zastupují téměř všechny stylové proudy od devatenáctého do jednadvacátého století. O podobě vily, o jejím stylu, vnitřním uspořádání a zařízení, nerozhodovali jenom architekti, nýbrž i klienti, jejich představy o dobrém rodinném bydlení a jejich dobrý vkus. Autorský tým Slavných vil Středočeského kraje se u takových klientů vynasnažil zjistit, jací lidé to vlastně byli. Z hlubin zapomnění tak začaly vystupovat pozoruhodné osobnosti průmyslníků, právníků, lékařů, učitelů i jiných typických stavebníků kvalitní vilové architektury. A pokud jde o postavy známější, také u nich nám vědomosti o stylu jejich bydlení pomáhají dokreslit jejich lidský profil.