Tato publikace je věnována téměř zapomenutému, čestnému a skromnému sportovci, který byl neobyčejně úspěšný. Vždyť získal dohromady pět olympijských medailí a to je stejný počet, jaký má nezapomenutelný dříč, běžec Emil Zátopek. Do dnešních dnů tento počet překonává pouze fenomenální Věra Čáslavská, která je se svými čtyřmi stříbrnými a sedmi zlatými medailemi z olympijských her patrně nedostižitelná. Ta se počtem olympijských medailí vyrovnala oběma borcům po olympiádě v Tokiu v roce 1964 a o čtyři roky později prožila zlatou žeň na olympiádě v Mexiku, čímž se od obou jmenovaných odpoutala. A samozřejmě také vynikající rychlobruslařka, ale i výtečná cyklistka Martina Sáblíková, medailistka olympiád zimních, na tu se nesmí zapomenout. Avšak vždy je nutné si uvědomit, v jakých podmínkách naši dva prve uvedení borci působili, oni skutečně řádně pracovali a teprve po práci vyráželi tak, jak sportovci říkají „na plac“. Vrcholový sport se v jejich časech dělal jinak a v éře Váchově obzvláště.





Dozvědět se více

ámy a pánové, připoutejte se, protože vás čeká opravdový zážitek. Je to už víc než třicet let, co David Hecl poprvé usedl do kokpitu. Tehdy ho trochu vylekal rámus motoru a těžko si pomyslel, že jednou to bude právě on, kdo do Prahy přiveze největší dopravní letadlo světa. Jako první Čech se stal kapitánem na Airbusu A380 ve dvou světových společnostech, v Emirates a v Korean Air. Navštívil desítky zemí, posbíral spoustu zážitků a v poutavém knižním rozhovoru se teď pokouší odpovědět na všechno, co vás kdy o létání napadlo. A možná i na to, co vás nikdy nenapadlo. Proč hladké přistání není úplně dobré? Mají piloti rádi potlesk? K čemu jsou na palubě pouta a k čemu sekyrka? Kdy se cestujícím neříká úplná pravda? Jací pasažéři byli princ Harry či Karel Gott? Jak se převážejí zvířata, orgány, zlato nebo lidské ostatky? Kde piloti při dlouhém letu spí a co jedí? Co všechno je na palubě trestné a proč se na toaletách nesmí provozovat sex? Čekají vás témata vážná i nevážná. Odborná i laická. Dojde na turbulence, nouzová přistání, únosy i zdravotní problémy na palubě. Na své si přijdou letečtí znalci i ti, které létání jen baví. A vlastně i ti, kteří se ho zatím bojí. Otázky kladl novinář Martin Moravec, jehož předchozí knižní rozhovor s neurochirurgem Vladimírem Benešem byl oceněn v anketě Kniha roku. Dozvědět se více

Jasně a vědecky! Problematika vakcinace v podání oceňovaného lékaře. "
Jak funguje očkování a kam až sahá jeho historie? Jaké můžou mít vakcíny vedlejší účinky a proč bylo tolik povyku okolo očkování proti covidu? Srozumitelné odpovědi na tyto a mnoho dalších praktických otázek nabízí Jiří Beran, uznávaný vakcinolog a odborník na tropickou medicínu. Poznejte problematiku vakcinace ze všech úhlů a čistě na základě vědeckých poznatků! Publikace obsahuje i výčet v Česku dostupných vakcín či očkovací plány. Dozvědět se více

Hvězda, mýty — a skutečnost.

Největší popovou hvězdou v Československu byl Karel Gott — a v jistém smyslu jí v Česku zůstává dodnes. Jeho příběh však není tradičním vyprávěním o hudebním velikánovi. Gottův osud totiž nelze oddělit od dějin zdejší společnosti a politiky. V šedesátých letech se mladý zpěvák stal jednou z tváří kulturního uvolnění, zatímco v těch sedmdesátých souzněl s obdobím cenzury a ztráty historické paměti. Pozdější éra trhu a demokracie pak zacházela s jeho legendou, aniž se ptala na stíny u jejích kořenů. Gottova sláva a jeho hvězdná image jsou přitom vše, jen ne samozřejmé: po celou dobu svého života zůstal Gott vypravěčem a zároveň strážcem vlastního příběhu. A tím pádem i příběhu o Československu, hudebním průmyslu, vyjednávání ve zdejší kultuře, mocenských bojích a síle médií.

Nezávislý portrét Karla Gotta od hudebního publicisty Pavla Klusáka tento příběh vypráví s důrazem na ověřená, nová a málo známá fakta. Kniha Gott proniká za léta šířené mýty a zaplňuje bílá místa v událostech kolem Las Vegas, „cvičné emigrace“ a Anticharty. Také líčí vývoj tuzemského showbyznysu i společnosti. Osudy Karla Gotta jsou totiž tak trochu historií nás všec Dozvědět se více

Události posledních měsíců obrátily na hlavu mnohé z toho, co víme, pocit dezorientace však není namístě. Společenské otřesy nám totiž také nabízí nové pohledy na svět kolem nás. Kniha Neznámá společnost od sociologa Pavla Pospěcha tyto perspektivy otevírá a ukazuje, jak je můžeme využít pro pochopení současné české společnosti. Vychází ze sociologických průzkumů, historických studií i filozofie a nebojí se klást si zdánlivě banální otázky a hledat na ně odpovědi na nečekaných místech. Proč má tolik Čechů vlastní bazén? Proč všichni toužíme po tom, být sami sebou? Proč si ještě pořád vyprávíme vtipy o frontách na banány? A proč se nedokážeme dohodnout na základních faktech o pandemii COVID-19? V Neznámé společnosti se čtenář stane cizincem ve vlastní zemi. Skutečnosti, které doposud dávaly smysl a působily nesporně, se najednou začnou zdát podezřelé — a naopak, zdánlivé historické nahodilosti a anomálie náhle začínají dávat smysl. Dozvědět se více

Skutečný příběh Milady Gramerové a Julia Löwenrosena.
Dospívající dívka neopouští svého židovského přítele, který je s ostatními internován do Terezína, a spolu s ním i s dalšími mladými židy prožívá jejich osud – od roku 1938 přes válku až do jara roku 1945. Je to umožněno tím, že tato skupina židovské mládeže je po nějaké době přeložena z tábora Terezín na práci do dolu Kukla v Oslavanech, a tak je možné jejich setkávání a společný ilegální boj. Dle svého slibu, který dívka Juliovi a jeho kamarádům ve válce dala, popsala v tomto dokumentu osud mladých židů, jejich myšlení, boj, sabotáže, naděje, touhu, strach… Je to i příběh přátelství a lásky odehrávající se v tomto historicky drsném období.

Tato komunita moravské židovské mládeže se později dokázala bránit a jako jediná skupina byla vyjmuta z vyhlazovacího tábora Birkenau a převezena na práci do Sachsenhausenu, díky čemuž mnozí přežili. Naučili se bojovat, předali své zkušenosti ostatním.

Skutečný historický příběh je dalším kamínkem do mozaiky současného obecného povědomí o životě židů na Moravě. Obsahuje také fotografie židovské mládeže z let 1942 a 1943, velké množství dopisů s kresbami i plánky dolu Kukla, dopisnice z koncentračních táborů a další dobové doklady uchované v domácím archivu již 77 let.

Část děje se odehrává na Valašsku, v oblasti Velkých a Malých Karlovic, se statečnými pomocníky partyzánů Oldřichem Kyslingerem, Miladou a Vlastou Gramerovou, Bohumilem Jakešem a dalšími hrdiny druhé světové války. Dozvědět se více

"Uspokojuje mě pocit, když za mnou něco konkrétního a pořádného zůstává. Herectví se věnuji naplno. Na světě je toho přece tolik, co nás vysiluje a rozptyluje, aniž bychom to mohli ovlivnit - proč tedy neovlivnit alespoň to, co můžeme?"
Libuše Šafránková

Kolegové a kolegyně o ní říkají: nejlepší česká filmová herečka přelomu druhého a třetího tisíciletí. Zcela výjimečná, protože se do dějin československé a české kinematografie zapsala zlatým písmem - LIBUŠE ŠAFRÁNKOVÁ. A právě Libuška, herečka našich srdcí, nás po těžké nemoci opustila. A s ní jakýsi národní herecký poklad.

Libuše bude navždy spojená s nejpopulárnější českou filmovou pohádkou všech dob, legendárním snímkem Tři oříšky pro Popelku. Nejreprízovanější, nejsledovanější, nejmilovanější pohádkou, která je dodnes hitem každých Vánoc. Jméno Libuše Šafránková i tvář této krásné, půvabné, jemné a něžné Paní Herečky provázejí již několik generací televizních a filmových diváků, jsou stálicí, jistotou, zárukou kvality jak hereckého výkonu, tak i projektů, kterých se účastnila. Společně se svým manželem, rovněž vynikajícím hercem Josefem Abrhámem, si Libuše role pečlivě vybírala. A tak jsou v jejím hereckém portfoliu takové legendy, jako Macourkův a Vorlíčkův hit Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, pohádky Princ a Večernice, Třetí princ, Sůl nad zlato, Nesmrtelná teta, slavné svěrákovské komedie Vrchní, prchni! a Vesničko má středisková nebo Menzelovy Slavnosti sněženek podle Hrabala, také Obecná škola a oscarový Kolja z dílny pánů Svěráků.

Není divu, že Libuše Šafránková v roce 2008 v anketě televizních diváků o nejpopulárnější hereckou osobnost století Hvězda mého srdce zvítězila společně s Vladimírem Menšíkem.

Libuše Šafránková prokázala velkou statečnost, když dlouho dokázala bojovat se zákeřnou nemocí. Všichni, kdo ji milují a váží si jejích osobnostních kvalit i hereckého umění, se o ni báli a drželi jí palce. Nejprve nad nemocí zvítězila a mohla si užít roli, která pro ni byla jednou z nejkrásnějších - roli pětinásobné babičky. Ke svým 65. narozeninám dostala totiž v červnu 2018 jako dárek od svého syna Josefa Abrháma mladšího dvojčátka. Dál byla velice statečná, ale o tři roky později, počátkem června 2021, nás skvělá herečka opustila.

Tato kniha je holdem autorky mimořádné herecké hvězdě, vzácné a krásné ženě - i naší věčné Popelce. Dozvědět se více

Sedm sestav na každý den v týdnu
Stačí si najít 20 minut denně, zacvičit si jógu a odměnou vám bude jak zdravé a pružné tělo, tak uklidněná mysl. Díky tomu budete schopni více odolávat stresu, se kterým všichni neustále bojujeme, a soustředit se na všechny činnosti, jimž se ve vašem životě věnujete. Díky mnohotvárnosti lekcí a cvičení se nudit rozhodně nebudete. Sestavy jsou navrženy tak, aby je zvládli i začátečníci. Každá z pozic je kromě popisu provedení doplněna také fotografií. Dozvědět se více

Interaktivní kniha plná zábavy ukáže dětem, že nemusí mít strach ze tmy!
Bojí se vaše dítě tmy? Malý Tomík ano. Stejně jako skoro každé dítě na světě. Když je hluboká noc, začnou ho trápit otázky a začne mít strach. Co vidí ve svém pokojíčku? Strašidlo? Nebo jsou to hračky? Nádherně ilustrovaná interaktivní kniha dětem ukáže, že se nemusí bát! Na každé stránce si mohou „rozsvítit“ a hned uvidí, že strašidelně vypadají ve tmě i naprosto obyčejné předměty. Zábavnou formou dětem ukážete, že nemusí mít strach ze tmy! Dozvědět se více