O autorovi:

Zdeněk Bláha kreslí a maluje od mládí a to s velkým nadšením a tvůrčím elánem. Oblíbil si náročnou techniku akvarelu, kterou zvládl ve všech jejích složitostech i výtvarných finesách, od měkce rozplývavých ploch tzv. roztíraného akvarelu, přes stékání vodových barev a jejich lazurového překrývání, až po střídání bílé plochy s kaligraficky načrtnutými tvary. Tematicky se inspiruje městem a krajinou. Zvolil metodu výběru, potlačuje podružné detaily a snaží se postihnout podstatu zobrazovaného jevu. Zachycuje pocity, které v něm město vyvolává; ztvárňuje např. atmosféru šedivého rána, kdy mlha splývá s kouřem komínů, stejně jako sluncem akcentované složité sestavy městské architektury, které se v jeho akvarelech mění v geometricky strukturované, sytě barevné kompozice.

Protiváhou této řady jsou obrazy krajin - Českomoravské vysočiny, jižní Moravy, Beskyd, či motivy ze zemí, které navštívil při svých studijních cestách. Často se v nich zaměřuje na lyricky působivé motivy lidskou civilizací nenarušených krajinných zákoutí, panoramat v vlnovkami kopců, s romantickými oázami starých chalup. V některých dílech chce průsvitnými, jakoby nadechnutými akvarelovými plochami vystihnout základní strukturu krajiny a náznakem střídání ročních dob symbolizovat tok času. Takové akvarely jsou výtvarnými meditacemi o přírodě a o jejím souznění s člověkem.

Akvarely Zdeňka Bláhy mají hodnotu přitažlivého, nenahraditelného dokumentu, hodnotu, kterou zvyšuje čas. Především však upoutávají svými vizuálními kvalitami, lahodnými barvami a působivými tvary.