Knihy o Brně
HOTEL se špatnou pověstí
Hotel Korso před rokem 1989 a krátce po tomto roce byl hotel s tou nejhorší pověstí v Brně. Autorka zde pracovala v této době jako recepční a mistrně zaznamenala zážitky z této doby a to se šokující otevřeností a přitom s humorem.
ŠPACÍRKY aneb brněnské korzování - WALKING KANES, or strolling in Brno
PhDr. Kudela Josef
Legionář, spisovatel, novinář, bojovník proti nacismu. To všechno byl PhDr. Josef Kudela, rodák z Horní Lhoty (1886 - 1942). Publikace pojednává o životě této významné osobnosti, která je spjata zejména s Brnem. Autor popisuje Kudelova gymnaziální léta v Opavě, studium klasické filologie v Praze, pedagogické působení na gymnáziích ve Slezsku a na jihu Moravy, posléze zajetí na ruské frontě a vstup do legií v Rusku, následný návrat k profesi pedagoga po návratu domů, účast v odboji proti nacismu, zatčení gestapem a skon v osvětimském koncentračním táboře. Více info na stránkách brněnské encyklopedie.
Historie Brna
Jakou tvář mělo Brno dřív? Jaké stavby bývaly jeho nezpochybnitelnou součástí a později nenávratně zmizely? Proč musely zaniknout právě tyto objekty a jiné zůstaly? Jaký je příběh nejznámějších brněnských náměstí? A nakonec, jak přišly mnohé brněnské ulice ke jménům po významných osobnostech? Tahle kniha to velmi dobře ví.
Kniha obsahuje dobové fotografie.
Dozvědět se víceHaiku o Brně (vázaná)
Nevšední krátké básně z prostředí města Brna doprovázené ilustracemi Stanislava Sedláčka.
Vázaná verze knihy Haiku o Brně vyšla v omezeném a číslovaném nákladu 1-200.
Knihu lze zakoupit i v brožované verzi ZDE.
Názvy brněnských ulic, náměstí a jiných veřejných prostranství v proměnách času
Historické proměny názvů jednotlivých ulic a náměstí v Brně.
Dozvědět se víceTivoli
Poněkud existencialistické verše známého brněnského básníka Lea Slaniny. Předmluvu napsal Arnošt Goldflam, ilustroval Alois Mikulka.
Dozvědět se vícePomníky a pamětní desky padlým v 1. světové válce v Brně
Pomníky a pamětní desky padlým v 1. světové válce v Brně. Tato brožurka se snaží připomenout jména konkrétních padlých spoluobčanů, jakožto poukázat na skutečnost, že to byli českoslovenští legionáři, kdož se tolik obětovali a samozřejmě i umírali především v Rusku, Francii a Itálii pro myšlenku našeho samostatného státu.
Dozvědět se více