Říká se, že jedině poznáním je možno získat k něčemu vztah, případně i náklonnost a dokonce lásku. Myslím, že toto platí dvojnásob i o místě, kde jsme se narodili či prožili větší část svého života, případně zakotvili na celý život. Může to však platit i jen o místě, kterým denně či občas procházíme a které v každodenním shonu míjíme často s trestuhodnou nepozorností.

Tomu chce odpomoci zcela nový „Kulturní průvodce po MČ Brně - Židenice,“ který právě vyšel – sepsaný znalcem židenického prostředí Šimonem Ryšavým – a nabízí zajímavou židenickou kulturní stezku, kterou by mohli a měli absolvovat nejen sami obyvatelé Židenic či Brna jako takového, ale i návštěvníci a hosté odjinud, aby i oni získali alespoň ono nutné prvotní poznání místa. Není se čeho bát, trasa je sama o sobě pohodlná a únosná pro všechny věkové kategorie a její zastavení na ní, jichž je 29, jsou vždy zvolena tak, aby jejich případný absolvent nabyl přehled o všem historicko a kulturně zajímavém, co Židenice ochotně nabízí.

Knížka o 53 stranách je příjemná do ruky a půvabná pro oči. Má řadu obrázků, především starých a nových fotografií zajímavých míst, pamětních desek, pomníků a několika náhrobníků, ale i uměleckých ilustrací Oldřicha Rejnuše, které na čtenáře dýchnou kouzelnou  atmosférou. Nejdůležitější je však samozřejmě text, který vychází ze spolehlivé literatury židenických kronikářů, zejména p. Jiřího  Švédy a zachycuje to nejdůležitější, co je potřeba říci o tom či onom jazykem srozumitelným, zajímavým a stručným. Krátký úvod podává čtenáři malý přehled historie Židenic od jejich počátku až do konce 20. století a na něj  navazuje ona speciální „Malá okružní cesta Židenicemi.“ V ní pak je text členěn do 27 zastavení, jež jsou číslována a navíc velmi prakticky vyznačena do plánu Židenic na zadní obálce knihy, takže zabloudit nelze. Zastavení č. 28 a 29, jímž je pomník válečných obětí 1938 -1945 a pomník Jana Gajdoše na židenickém hřbitově, jsou už bez komentáře a v obrazové příloze, která celou  publikaci uzavírá. Nejdelší text je věnován z pochopitelných důvodů klášteru a kostelu premonstrátů, kratší text pak méně známému zábrdovickému zámku, židenickému i židovskému hřbitovu, kostelu a sborům, ale důležité a zajímavé údaje jsou uváděny u všech nabídnutých  zastavení.

Domnívám se, že tato publikace má ještě jedno důležité poslání: vzbudit zájem čtenáře o získání dalších a podrobnějších informací o MČ Židenice, které si sám může najít v další a obsáhlejší literatuře, jež má ovšem už poněkud jiný charakter než právě tato – na výsost potřebná a prospěšná  - publikace v podobě příručního průvodce, jež právě vyšla a je už v prodeji.

Je potřeba za ni upřímně poděkovat nejen samotnému autorovi a jeho spolupracovníkům-kronikářům, ale i všem, kteří se podíleli i na její příjemné grafické úpravě, zejména panu Oldřichu Rejnušovi a v neposlední řadě také vedení MČ Židenice, jež projevilo tímto dobrým činem i zájem o to, aby jak obyvatelé Židenic a Brna, tak i další příchozí, hosté a návštěvníci získali ono potřebné prvotní poznání, které si pak mohou dle zájmu dále  prohlubovat další literaturou natolik, aby posléze toto jejich poznání také vyústilo v hluboký zájem o Židenice a vyvolalo v nich onen tolik potřebný upřímný vztah k nim, ne-li přímo lásku.

Mgr. Milena Flodrová