O autorce:

Věra Lejsková (roz. Králová), klavíristka, pedagožka a publicistka, narozena 1. 10. 1930, Žeravice.
 
Pochází z hudební rodiny: otec byl sbormistrem a houslistou. Po studiu na nižším reálném gymnáziu byla v letech 1945–51 posluchačkou Františka Schäfera na Konzervatoři v Brně a na JAMU tamtéž (1961–66). 1952–86 působila jako pedagožka brněnské konzervatoře (obory: klavírní doprovod, povinný klavír, klavír jako hlavní obor, klavírní duo). S manželem Vlastimilem Lejskem utvořila klavírní duo, s nímž dosáhla významných úspěchů ve vlasti i za hranicemi. V roce 1978 spoluzaložila Mezinárodní Schubertovu soutěž pro klavírní dua v Jeseníku, která je vypisována pravidelně ve dvouletém, resp. tříletém intervalu. Vedla rovněž interpretační kursy, přednášela a byla členkou soutěžních porot. Pro gramofonové společnosti Supraphon, Eterna, Fontana, Harmonia mundi a Pronto pořídila četné nahrávky (s manželem mimo jiné  Sonátu pro dva klavíry a bicí nástroje a Koncert pro dva klavíry, bicí nástroje a orchestr Bély Bartóka, Slovanské tance řadu I. a II. a Legendy pro klavír čtyřručně Antonína Dvořáka, dále Variace D dur pro klavír čtyřručně Fryderyka Chopina, Elegické tance, Introdukci a Rondo pro dva klavíry Benjamina Brittena, Ritmi ed antiritmi pro dva klavíry a bicí nástroje Miloslava Ištvana, Variace na Paganiniho téma pro dva klavíry Witolda Lutoslawského, Koncert pro dva klavír Felixe Mendelssohna–Bartholdyho, Preludii dodici pro dva klavíry a varhany Zdeňka Pololáníka, Koncert pro dva klavíry a orchestr, Sonátu pro dva klavíry a Sonátu pro klavír čtyřručně Francise Poulenka, Sonáty f moll, op. 103 a C dur, op. 140 a B dur, op. 30 pro klavír čtyřručně Franze Schuberta a další. Repertoár Věry a Vlastimila Lejskových obsahoval dále Variace na téma Roberta Schumanna pro klavír čtyřručně, Sonátu f moll pro dva klavíry a Variace na Haydnovo téma Johannesa Brahmse, Skotskou baladu pro dva klavíry a orchestr Benjamina Brittena, Koncert pro dva klavíry a orchestr Ernsta Křenka, Concerto pathétique pro dva klavíry Franze Liszta, dále Koncert F dur pro dva klavíry a orchestr, K. V. 242 , Koncert F dur, K. V. 365 pro tři klavíry a orchestr a Sonátu D dur, K. V. 448  pro dva klavíry Wolfganga Amadea Mozarta, Tři české tance pro klavír čtyřručně Vítězslava Nováka, dále díla Johanna Sebastiana Bacha (Koncert C dur pro dva klavíry a orchestr, BWV 1061, Koncert c moll  pro dva klavíry a orchestr, BWV 1062, Koncert C dur pro tři klavíry, BWV 1064 a Koncert d moll pro tři klavíry a orchestr, BWV 1063), Bedřicha Smetany (Ouvertury c moll a A dur pro klavír čtyřručně, Sonáta a Rondo pro dva klavíry osmiručně), Igora Stravinského (Sonáta pro dva klavíry), Dmitrije Šostakoviče (Concertino pro dva klavíry) atd.
  
Umělecké působení Věry Lejskové bylo oceněno Zlatou medailí Jihomoravského krajského národního výboru za kulturní činnost (1980), cenou Konzervatoře v Brně za činnost pedagogickou, uměleckou a publicistickou (1994) a Senior Prix Nadace Život umělce za celoživotní dílo (2000).
 
Věra Lejsková vyvíjela rovněž poměrně rozsáhlou činnost literární a publicistickou: psala kritické recenze a fejetony pro denní tisk a odborná periodika (Hudební rozhledy, Hudební nástroje, Opus musicum; nejpočetnější a také literárně nejvýraznější jsou její fejetony pro Hudební rozhledy). Pro literární redakci brněnského rozhlasu vytvořila na dvě stě titulů pro pořady OBZOR a SNÍDANĚ, řadu portrétů významných osobností, hudebních medailonků a pořadů s názvem "A léta běží, vážení"; kolem tří set příspěvků napsala pro rozhlasovou stanici Radio Svobodná Evropa (pořad "Hlasy a ohlasy"). Lejsková je dále autorkou písňových textů  pro skladatelskou tvorbu manžela Vlastimila Lejska (Říkadla pro dětský sbor, Čekej nás, měsíci, Dvě povídačky pro zpěv a klavír); Lejskovou sestavený sborník Na hudební nástroje, hádej, kdo nám zahraje pro zpěv a klavír vydal v roce 1983 Ústav pro kulturně-výchovnou činnost v Praze.
 
Lejsková zasvětila celou svou uměleckou kariéru interpretaci literatury pro čtyřruční klavír a pro dva klavíry. Tento specifický interpretační obor manželé Lejskovi záslužně pomáhali prosadit do běžné  koncertní praxe.