Čtu Františkovy texty a vidím jeho obrazy. Dívám se na obrazy a vidím jeho texty, které jsou plné nálad, humoru a hlavně - obrazů. Tak plastické situace tu vyvstávají ze slov, tak hmatatelné reliéfy, jako kolorovaný betlém, ve kterém se prohání chlapík na motorce, dohořívá spadlý aeroplán a procházejí se krásky s odhalenými lýtky. Betlém, kde se prolíná vysoké a nízké, ale nic tu není odsuzováno a haněno. Je to obraz světa, líčený s bolestí, se soucitem, s úsměvem, pláčem i s nadhledem. 

Zkrátka František Janula je básník… vlastně ne, Janula je malíř… ne, on je umělcem. Jeho práce je výsostná, inspirovaná, umělecká. Ať se dopustí čehokoliv.

Arnošt Goldflam