Miniatura vedle sebe klade dvě nejznámější sbírky básní Karla Hlaváčka, jenž zemřel mlád na tuberkulózu.

Básně ve Mstivé kantiléně jsou psány z pohledu člověka, který je ponechán napospas hladu. Symbol nachází autor v postavách tzv. Geusů (zchudlí potomci nizozemské šlechty ze 16. století). 

Sbírka básní Pozdě k ránu je zajímavá svojí zvukovou stavbou a melodií. Toho básník dosahuje opakováním slov a nezvyklým rýmem. V těchto básních se snaží u čtenáře navodit nějakou náladu, využívá k tomu zvukomalby slov. Často ukazuje pozoruhodnou krajinu v době přechodu dne a noci. Básně jsou melancholické a smutné. Tato sbírka je typickou ukázkou českého symbolismu.